Od samotného počátku existence chrámu, začalo putování Božího lidu na toto místo, jenž si vyvolila a oblíbila Marie. Také jí se připisuje záchrana tohoto místa před šikanou a útoky funkcionářů vládnoucích v době komunistického režimu. Komunisté od počátku konali všechno pro to, aby toto posvátné místo zničili. Ovšem, nic a nikdo nepřerušil vývoj neobyčejné modlitby farníků a poutníků, kteří navštěvovali tento chrám. I přes to, že P. Kasperczyk a také jeho nástupce P. Gerard Nowiński byli skrze nepřátele církve neustále pronásledováni, právě tito kněží s  plným nasazením a odvahou neúnavně hlásali poctu Neposkvrněné. Rok co rok sílila mariánská úcta: vznikaly nové pobožnosti, psaly se písně, skládaly modlitby. To všechno přispívalo ke stoupající návštěvnosti věřících. Dnes už není ani možné si představit toto poutní místo bez tzv. „Noci pokání a dostiučinění“, poutních slavností („odpustů“) nebo „Dne nemocných“. Davy poutníků přicházejí, aby se účastnili těchto pobožností. Věřící zde děkují za obdržené milosti, vyprošují potřebné dary od Boha a také odprošují Hospodina za své hříchy a poklesky. Koná se to skrze modlitbu svatého růžence. Poutní místo Panny Marie Fatimské je svědkem mnohých milostí, proto je navštěvuje tak velký počet věřících.

  V roce 1997 místní ordinář, arcibiskup Damian Zimoń, ustanovil Turze jako poutní místo Panny Marie Fatimské. V roce 2004 milostný obraz Panny Marie byl apoštolským nunciem v Polsku, arcibiskupem Józefem Kowalczykiem slavnostně korunován.

  Neustálá úcta projevovaná Panně Marii Fatimské, to je součastný život poutního místa. Je také důležité připomenout tři dny, pro toto poutní místo obzvlášť významné: „Den nemocných“, poutní slavnost („odpust“) a „Noc pokaní a dostiučinění“, jenž  se opakují každý měsíc.

  Den nemocných, který vždy připadá na třináctého dne v měsíci, shromažďuje nemocné a také ty, kteří o ně pečují. V rámci náboženského programu tohoto dne, všichni přistupují k svatosti smíření, účastní se mše svaté a jdou na svaté přijímání. Důležitým bodem programu je rovněž výstava Nejsvětější svatosti, modlitba a promluva k nemocným. Kněz přistupuje ke každému z nemocných a žehná ho monstrancí. Na konci následuje společná modlitba nemocných, svátostné požehnání všech přítomných a žehnání léků.

  Už řadu let putuje do Turzy Śląskiej (Tuří ve Slezsku) stálý počet nemocných lidí, kteří zde pro sebe vyprošují Boží požehnání. Přicházejí s určitým předsevzetím, prosbou nebo potřebou. Obětují své utrpení na různé úmysly: za církev, vlast, rodinu a podobně. Když odsud odjíždějí berou s sebou také lahvičku uzdravující vody z kostelní studánky.

  Dalším důležitým bodem života tuřanského poutního místa je „Noc pokání a dostiučinění“. Ta se koná vždy dvacátého devátého dne každého měsíce. Tehdy se shromažďují lidé, kteří jsou poslušni Mariiny výzvy, aby přinášeli své oběti a konali pokání jako dostiučinění za hříchy lidstva. Je vhodné podotknout, že tuto pobožnost vymysleli sami věřící, kteří asi před třiceti lety požádali P. Kasperczyka, aby mohli společně bdít, konat pokání a modlit se. Během nočního bdění spolu s duchovenstvem slavíme mši svatou, účastníme se kajících pobožnosti, průvodů s Nejsvětější svatosti a se sochou Panny Marie Plačící ze Syrakus. Nechybí také modlitba svatého růžence. Základním cílem tohoto bdění je přinášet dostiučinění Bohu a Panně Marii za urážky a hříchy spáchané vůči ním.

  Nemůžeme také zapomenout na poutní slavnosti („odpusty“). Konají se od května do října, každou neděli po třináctém dnu v měsíci. Hlavním duchovním směrem těchto dnů je velice intenzivní rozjímání poselství příslušných částí mariánského zjevení ve Fatimě.

  Tuřanský poutní chrám navštěvují každý den organizované poutě různých farností a spolků. Chtějí se vždy poklonit Marii, Paní a Královně  tohoto místa. Poutníci zde nacházejí ztišení a klid, vyprošují pro sebe přímluvu Panny Marie a Boží milosti. Poslušní její výzvy se zde modlí a konají pokání.

  Můžeme zde ještě připomenout další aktivity spojené s poutním chrámem. Určitě k nim patří veliký počet různých společenství, fungujících v rámci zdejší farnosti. Nejpodstatnější je však to, že Turza zůstává místem „exploze nadpřirozenosti“. Téměř každý den zde přicházejí skupiny poutníků.